Je vůbec ještě potřeba představovat Marii Montessori? A její metodu založenou na pozorování dětí a reagování na jejich potřeby?

   Dnes už si člověk může o této metodě přečíst nespočet knih. Pak už spíš záleží na tom, jak si tyto informace každý přebere a co si z nich vezme. Velkým kamenem úrazu jsou potom různé skupiny na sociálních sítích, kde bohužel často vnímám, že mají maminky právě trošku milnou představu o tom, jak to vlastně paní Montessori myslela. To, že něco doma vlastnoručně vyrobíte nebo že je to dřevěné, to opravdu neznamená, že je to „monte“.  Ani fakt, že budou všechny aktivitky krásně vyrovnané v poličkách na táccích, Vám nezaručí to, že s nimi Vaše děťátko bude s radostí pracovat.

A proč tu vlastně píšu o Montessori metodě i když se věnuji hlavně znakování s miminky? Právě v Montessori oblasti jsem se pohybovala před tím, než jsem odešla na mateřskou. Prošla jsem kurzy pro školkáčky a školáky, měla možnost pracovat jak v Montessori škole, tak škole a hlavně mě tento směr velice nadchnul. Je to něco, v čem vidím obrovský smysl s směr, kterým bych chtěla nejen vést své děti, ale také předat nadšení a zkušenosti dalším maminkám. Proto se i na mateřské snažím v této oblasti dál vzdělávat, tentokrát jsem však svou pozornost zaměřila na úplná prťátka.

Ráda bych tu tedy jen shrnula pár základních principů, na které je dobré se zaměřit, pokud Vás tento směr výchovy a vzdělávání zaujal.

Sledujte své dítě

Tak toto je úplný základ. Děti nám ukáží, co je zrovna zajímá a co se chtějí naučit. Na nás rodičích pak je, abysme jim to umožnili. Pokud si například všimnete, že Váš drobek pořád vylévá hrneček, do kterého mu nachystáte pití, patrně ho zrovna začalo fascinovat přelévání. Co můžete udělat? Dopřát mu možnost přelévat v podobě, která je také přijatelná pro Vás samotné. Třeba dát na tácek dvě plastové odměrky a do jedné fazole, vodu nebo i čočku. Co se zatoulá mimo doměrky, zůstane aspoň na tácku.

Tady je určitě vhodné zmínit pojem senzitivní období. Můžeme si ho vyložit tak, že dítě je „naprogramované“, aby se v určité fázi vývoje naučilo konkrétní dovednost. Řekněme třeba barvičky. Je to tedy období, kdy bude dítě velice vnímavé a vyhledávat barvy všude a upozorní Vás na každou barvičku, kterou už pozná. A právě tehdy je pro Vašeho prcka nejjednodušší se ty barvičky naučit, pokud ho v tom podpoříme. Pokud se nám tedy daří vypozorovat, co dítě zajímá a vhodně na to reagujeme, podpoříme tak dítě v jeho přirozené touze se učit.

Připravené prostředí

Na tento pojem už jste nejspíš narazili. Připravené prostředí by se dalo popsat tak, že se snažíme dětem přizpůsobit prostor tak, aby se v něm mohlo svobodně a bezpečně pohybovat samo. Pokud nechceme, aby nám náš zvědavý drobek vyhrabával květináče, najdeme jim jiné místo. Stějně tak můžeme vést dítě k samostatnosti, když mu připravíme smetáček a lopatku aby po sobě mohlo uklidit drobky na zemi po snídaní nebo do koupelny připravíme koutek na mytí rukou v jeho úrovni. Někdy nám může pomoct i to, že si sami klekneme na všechny čtyři a zjistíme, jak dítě vnímá svět z jeho pohledu. A pak mu ten svět zkusíme udělat trošku dostupnější.

Přizvěte dítě ke spolupráci

Aktivity běžného života jsou mnohdy to, co dítě zajímá mnohem víc, než nová hračka. Věci pro nás obyčejné a nezajímavé mohou být naopak velké lákadlo pro dítě v batolecím věku. Takové škrabání brambor, příprava těsta na bábovku, zametání nebo také převlékání povlečení. Když dítě projeví zájem, nebojte se ho přizvat aby Vám pomohlo. Může se tak s trochou cviku stát velkým pomocníkem v péči o domácnost.

Od jednoduchého ke složitějšímu

Kdyby byla aktivita moc složitá, dítě ztratí motivaci. Pokud je však příliž jednoduchá, také brzy ztratí zájem. Můžeme tedy začít jednodušší variantou, úměrnou věku dítěte, a postupně přidávat na obtížnosti a sledovat, kdy se dítě do aktivity ponoří nejvíce.

Od konkrétního k abstraktnímu

Řekněme, že chceme našemu ročnímu batolátku představit zvířátka. Ideálně v co nejreálnější podobě. Ne vždy se podaří vidět zvířátka na živo. Ale existuje spoustu krásných, reálných a také levných miniatur, které si prcek může osahat a Vy mu je zároveň pojmenujete. Později můžete přidat přiřazování k obrázkům, na kterých jsou vyobrazeny přesně ty samé miniatury. Až to dítě bezpečně zvládá, můžete použít obrázky, na kterých bude třeba jiné plemeno psa než je miniatura a podobně. Rozhodně tedy není vhodné dítě učit na plyšákovi, že „toto je pes“.

V jednoduchosti je krása

Dát dítěti možnost soustředit se a vnímat právě tu jednu odlišnost. To je to, co dítěti dopřejeme, pokud dáme přednost jednoduchým a účelným hračkám před přeplácanými hračkami, které kombinují barvy, čísla, zvířátka a písmenka. Pro děti pak mohou být příliž rozptylující. Vezměme si třeba originální Montessori pomůcku Růžová věž. Všech deset kostek má stejnou barvu. Dítě tedy nemusí přemýšlet nad tím, zda kostky řadit podle čísel a ani ho od záměru -řadit podle velikosti- nerozptyluje zkoumání zvířátek na některé z dalších stran kostek. Může se soustředit jen a pouze na skládání kostek podle velikosti a vnímat odlišnosti právě v jejich rozměru.

K čemu vlastně slouží ty tácky a koberečky?

Na tácek připravíme vše, co k dané aktivitě patří. Dítě si potom jednoduše jen vezme přichystaný tácek a má jistotu, že je na něm všechno, co potřebuje. A koberečky? Ty pomáhají se zaměřením pozornosti na pracovní prostor. Pokud nachystáte například vkládačku na zem, dítě si k ní sedne, začne vyndávat jednotlivé díly a rozmístí je kolem sebe a často i za sebe, snadno ztratí přehled a tak i soustředění. Snažíme se tedy vést děti k tomu, aby veškerá jejich práce probíhala právě na koberečku a tak bude mít lepší přehled o tom, kolik a jaké dílky vkládačky mu ještě zbývají.

Kouzlo soustředění

Pokud se vaše dítě při hraní či při práci soustření, neruště ho. Pokud na něj při práci zbytečně moc mluvíme, nedáme mu tak možnost se soustředit a zabrat se do práce. Zvažme tedy, jestli to, co dítěti chceme říct, je opravdu nezbytně nutné. Při soustředěné práci jsou děti spokojené, nabývají sebedůvěru a posilují vůli. Schopnost soustředit se, je pro dítě velmi důležitá. Pomozme tedy dětem, aby tuto schopnost mohly trénovat už od útlého věku.

A jaké konkrétní aktivity dětem nabízet? K tomu už Vám jako inspirace mohou sloužit knihy s Montessori aktivitami, které jsou na našem trhu. O někerých z nich se budete moct již brzy dočíst v některém za dalších článku.