Připravené prostředí v pojetí Montessori. Pěkně se o tom čte a dokonce vám to všechno dává smysl, ale co když máte malý byt? Jak přizpůsobit prostor v koupelně tak, aby si vaše batolátko mohlo samo umýt ruce, kdykoliv potřebuje? Kam mu nachystat knížky na čtení, aby ho zaujaly a samo si mohlo vybrat? Kam s nočníkem? A hračkami? Víc otázek než odpovědí…

   Bydlíme v maličkém bytě 2+kk a od začátku jsem věděla, že ho budu chtít postupně upravit tak, aby se v něm náš prcek mohl pohybovat bezpečně a samostatně. Dokud byl ležák, super. Stačila měkoučká deka, kterou ušila babička, hrazdička od dědy a pár vhodných hraček na dosah. Období lezení a vstávání se také ještě dalo celkem v pohodě zvládnout vyklizením spodních poliček, do kterých přišly hračky, ale s příchodem batolecího období už to začalo být náročnější. Nyní jsem už konečně došla k tomu, že jsem poměrně spokojená s tím, v jakém prostředí náš malý (aktuálně 23 měsíců) funguje a sleduji, že i on se v bytě pohybuje samostatně, sebevědomě a bezpečně. Na druhou stranu se však těším, až se přestěhujeme do většího bytu, kde bude dětský pokojíček a vše tam budu moci přizpůsobit ještě lépe. Ráda bych se tedy s vámi podělila o to, jak vypadá připravené prostředí u nás doma.

Prostor na hraní a práci s pomůckami

Jediné využitelné místo, kam se u nás dají vystavit pomůcky a hračky tak, aby měl malý přehled co má k dispozici, je skříňka pod televizí a knihovna. (Co se týká bezpečnosti, určitě je vhodné zajistit nábytek tak, aby neměl aktivní průzkumník šanci ho na sebe strhnout.) Platí, že méně je více, takže pro děti v batolecím období stačí kolem 8 – 10 pomůcek a pravidelně je obměňovat. Pokud něco z nachystaných aktivit dítě nezaujalo, zkuste to vyměnit za něco jiného a mít tak nachystané jen to, s čím dítě opravdu pracuje. Náš pracovní prostor se tedy skládá z poliček s vystavenými aktivitami a s CD přehrávačem, který si syn sám pouští, z tabule, kde si může malovat křídami a koutkem s hračkami, kterému vládnou traktory a vláčková dráha. V obývacím pokoji máme také malé křesílko, kam si může sednout třeba při čtení knížky.

Když už mluvíme o tom, že je vhodné dětem nechat jen to, s čím si opravdu hrají, kam tedy dávat to ostatní? My máme naštěstí balkón, který jsem využila jako skladovací prostor. Pomůcky na kurzy i pro malého mám roztříděné tematicky v krabicích a třeba si na ně časem udělám i popisky. A když vyberete hezké papírové krabice, které se vlezou třeba na skříň v ložnici…

Předsíň

V předsíni jsme využili jediný kousek volného místa, dali tam malou bedýnku na sednutí a babička ušila polštář, aby to nebylo tak tvrdé. Toto je prostor, kde pokaždé probíhá příprava na ven a je tu vše, co je potřeba k oblékání.

Jídelní koutek

Při plánovaní kuchyně (ještě něž jsem vůbec otěhotněla) jsem si vymyslela krásné prodloužení kuchyňské linky s úložným prostorem, jehož praktičnost oceňuji až teď, když jsem tento prostor přenechala našemu malému strávníkovi. Ze třech poliček jsem sice zatím nechala jen jednu, ale už teď plánuji, jak vymyslet další. Máme tam uložené vše, co je potřeba k jídlu. Prcek je tak schopný si sám nachystat prostírání, příbory a skleničku na pití. Mimo hlavní jídla (která jí u stolečku) mu tam nachystám svačinu, kterou si může sníst, kdy potřebuje. Má k dispozici také hadřík na utření v případě, že něco rozlije. O patro níž má potom smetáček a lopatku, když je třeba po obědě potřeba zamést rozsypanou rýži.

Knihovna

Tady opět vypomohl děda. Rozřezal, přišrouboval a natřel staré poličky a máme krásnou knihovničku. Jen jsme časem přišli na to, že by bylo vhodné, z hlediska bezpečnosti, trošku zaoblit rohy, které trčí do prostoru. Hotovou knihovničku jsem pak už jen přidělala k poličkám, které máme vedle gauče. Na 5 až 6 knížek je akorát a všechny jsou pěkně vystavené, takže malý přesně ví, kterou knížku si bere. Pokud jsou knížky pro děti nastrkané v knihovně a dítě tak vidí jen hřbet knihy, nedokáže si ještě úplně přesně vybavit, kterou knihu vytahuje. Může se tedy stát, že místo čtení jen vytahuje jednu za druhou z poličky a „ztratí nit“, kterou knihu vlastně chtělo. My máme tedy vystavených pár knih, které postupně obměňujeme podle aktuálního zájmu. Ostatní dětské knihy mají vyhrazenou jednu poličku ve společné knihovně.

Koupelna

Máme malou, ale vážně MALOU koupelnu. Pohodlně se tam při oblékání vleze jeden člověk, takže jsem byla nešťastná z toho, jak tam ještě připravit prostor pro sebeobsluhu našeho drobka. Narazila jsem ale na super praktické umyvadélko (na eshopu Samostatné dítě), které se dá pohodlně přidělat na vanu, takže nezabírá žádné místo navíc. Jen když se jdeme sprchovat, tak ho snadno odděláme a položíme na pračku. Nicméně malý na něj krásně dosáhne už od jednoho roku. Zrcadélko mu tam z nějakého důvodu vadí, tak ho máme oddělané. Umyvadlo má na boku malou úložnou plochu, na kterou by se dala položit i nějaká miska s kouskem mýdla. Samotné věci na čištění zoubků, hřeben, krém a také ručník, máme potom uložené v jedné z poliček, které jsou akorát na dosah dětské ručky.

Nočník

V ideálním případě by se měl umístit na toaletu, v méně ideálním do koupelny. U nás však ani jedno není možné, takže má své stabilní místečko v obývacím pokoji. Tady je hlavní to, aby měl opravdu své stabilní místo, kam se dítě naučí chodit v případě potřeby samo a nepřenášel se sem a tam. U nočníku pak máme hadřík v případě ucvrnknutí mimo, košík se slipečkama a plenkami na spaní, krémík na zadeček a ubrousky. Také tam máme židličku, která slouží k převlékání. Ráno, po probuzení a prvním vyčůrání, si malý sedne na židličku a společně převlékneme z pyžama. Funguje nám to lépe, než ho nahánět po pokoji a převlékat ho sedícího na zemi. Stabilní místa pro určité činnosti a rutina (aby bylo vše pokaždé stejně) je v batolecím věku pro děti velice důležitá. Pomáhá jim to se zorientovat v režimu dne a vědět, co bude následovat.

Ložnice

V ložnici jsem ještě nedosáhla stavu spokojenosti. Věřím ale, že kdybych vytřídila oblečení, které nenosím (což jsou asi 2/3 věcí ve skříni), a poslala ho dál, mohla bych malému dát do samostatného šuplíku pár kousků oblečení, ze kterých by si každý den sám vybral, co si chce obléct. V tomto věku stačí dát na výběr ze dvou triček, dvou tepláků a dvou párů ponožek. Pokud dáte dítěti na výběr z více věcí, bude akorát zmatené. Ze dvou možností je ale v tomto věku už schopné si vybrat a podílet se tak na procesu rozhodování. Zatím to řeším alespoň tak, že mu ráno k oblékání nachystám pár kousků, ze kterých si může vybrat. A co se týká spaní, máme spojené dvě matrace na zemi, kde spíme všichni tři. Máme dostatek místa a já se nemusím bát, že malý spadne z postele. Když se večer probudí, může sám bezpečně slézt a přijít za námi do obývacího pokoje.

Jsem si jistá, že i v našem případě lze připravené prostředí vylepšit a s našim rostoucím batolátkem se tomu určitě nevyhneme. Ale snad tento článek poslouží alespoň jako malá inspirace vám, kteří se toho obáváte právě z toho důvodu, že nemáte tolik prostoru, kolik byste si přáli.